Jirko, dočkal ses premiéry v základní sestavě. Jak ses těšil?
Byl jsem hrozně rád. Už v týdnu jsem měl náznaky, že proti Brnu nastoupím. Samozřejmě byla znát i nervozita, přeci jen to bylo poprvé, kdy nastupuji od úvodních minut. Ale byla to taková ta zdravá nervozita a na zápas jsem byl velmi natěšený.
Nezapomněl jsi ještě roli stopera?
Naštěstí ne (směje se). Na tréninku jsem nikdy útočníka nehrál, ani jsem to nezkoušel, hrál jsem stále zezadu. V útoku jsem pouze vypomáhal, když bylo nejhůř, ale jinak jsem stoper.
V létě se bude tvořit nová stoperská dvojice. Cítíš, že máš díky takovýmto startům šanci prosadit se do ní?
Určitě. Jsem samozřejmě rád, že tam ta šance bude větší, abych nastupoval. Ale nikdo neví, co bude v létě. Do té doby se budu snažit, abych odvedl své maximum. A udělám vše pro to, abych se na hřiště podíval častěji.
První poločas se vám proti Brnu nedařil, stejně se to opakovalo i před týdnem v Jihlavě. Čím to bylo?
Rozhodně jsme nebyli lepší, než soupeř. Málo jsme se pohybovali, málo jsme podporovali útočníky. Přechod do útoku byl zkrátka pomalejší, což nám proti pohyblivému soupeři, jako bylo Brno, dělalo problémy. Ale myslím, že začátek druhé půle byl z naší strany výborný, soupeře jsme tak patnáct minut nepustili ani za půlku. Vyústilo to v tak trochu kuriózní gól, ale i ten se počítá. Kevin Luckassen tu situaci výborně dohrál, přestože se před soubojem mohl zastavit a zabalit to.
Co se odehrálo o přestávce v kabině, že jste do druhé půle nastoupili jako jiný tým?
Řekli jsme si, co děláme špatně, ale že by se nějak řvalo, to ne. Vyhecovali jsme se, že máme před sebou ještě celý jeden poločas a gól prostě dáme.
Po vstřelené brance jste se ale opět zatáhli...
Chtěli jsme hrát, ale oni šli do rizika. Bylo vidět, že jsme si vytvořili i několik velmi dobrých brejků, které jsme mohli dotáhnout až ke gólu. Brno vsadilo vše na jednu kartu, naše zatažení tak bylo tak nějak součástí vývoje zápasu.
V sestavě chybělo hned několik hráčů. Jak jejich absence ovlivnila tým?
Jsou to samozřejmě hráči, kteří pravidelně hrají, ale od toho tu jsou náhradníci, abychom je v případě potřeby zaskočili. My jsme rádi, že šance přišla. Nikomu nepřejeme zranění, to je jasné, ale alespoň jsme dostali příležitost říct si o místo.
Jaké to je hrát celý zápas po boku Radka Kováče?
Radek je osobnost, celý tým diriguje. Je velmi výbušný, občas až moc, někdy se ho snažíme krotit (směje se). Ale ví, co má hrát, hodně toho odběhá za ostatní. Ví, kam si stoupnout, dokáže nás zastoupit, když se někde zapomeneme. Hrát vedle něj je velká pomoc.
Po vypadnutí z poháru jste vybojovali šest bodů, žádný útlum se tedy nedostavil...
Ne, i tak je to pro nás velký úspěch. Byla to pro nás skvělá zkušenost, zahrát si s Alkmaarem. Chtěli jsme postoupit, ale z vypadnutí jsme žádnou velkou vědu nedělali. Teď se soustředíme na ligu, kde chceme uhrát třetí místo a opět hrát poháry.
Jak hodnotíš vstup do jarní části ligy?
Sedm bodů je dobrých. Samozřejmě jsme dostali v závěru gól od Boleslavi, jinak jsme jich mohli mít devět, ale byl to silný soupeř. Myslím, že se nám vstup do jara daří.
Situace kolem třetího místa je pořádně zamotaná...
Už doteď jsme ztráceli pouze dva body. Pohárové příčky jsou rozhodně na dohled a boj o ně bude velmi vyrovnaný, rvát se budeme až do konce.
